Prakticky celá Česká republika (s výjimkou nejvyšších horských oblastí) je endemickou oblastí pro klíšťovou encefalitidu i lymskou boreliózu. Rizikové jsou i městské parky a zahrady. Očkování proti klíšťové encefalitidě je doporučeno pro celou populaci.
Rizikové kraje — klíšťová encefalitida
Velmi vysoké riziko
Vysoké riziko
Střední riziko
Nižší riziko
Konkrétní rizikové lokality
- Šumavské podhůří — jedny z nejvyšších výskytů TBE v Evropě, nadmořská výška 300–600 m
- Brdy — oblíbený turistický cíl s vysokou hustotou klíšťat, zvláště v údolních polohách
- Blanský les (jižní Čechy) — jeden z nejstarších endemických ohnisek TBE v ČR
- Třeboňsko — rybníky a lužní lesy, vysoká vlhkost favorizuje klíšťata
- NP Podyjí — národní park na jihu Moravy, údolí Dyje s lužními lesy
- Křivoklátsko — CHKO se starými listnatcovými lesy, vysoká biodiverzita hostitelů
- Moravský kras — vlhké lesní prostředí s vysokou hustotou klíšťat
- Slavkovský les — lázeňské lesy Karlovarska
- Český ráj — turisticky oblíbená oblast s lesy a pískovcovými skalami
- Říční údolí: Vltava, Berounka, Sázava, Lužnice, Dyje, Morava, Svitava, Orlice
- Bývalý vojenský prostor Ralsko — minimální zásahy člověka vedly k rozvoji populací zvěře a klíšťat
- Litovelské Pomoraví — jedna z posledních lužních lesů v ČR
Faktory ovlivňující riziko nákazy
Riziko setkání s klíštětem a následné infekce není rovnoměrně rozloženo. Závisí na řadě geografických, ekologických a klimatických faktorů.
Nadmořská výška
Nadmořská výška je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výskyt klíšťat:
- Optimální pásmo (200–600 m n.m.) — nejvyšší hustota klíšťat a nejvíce případů TBE. Větší část území ČR padá do této kategorie.
- Střední riziko (600–800 m) — klíšťata se vyskytují, ale v nižším počtu. Sezóna je kratší.
- Nižší riziko (nad 800 m) — historicky relativně bezpečné, ale klimatické změny posouvají tuto hranici výš. V některých ročních již zaznamenaná klíšťata i nad 1 000 m.
- Nížiny (pod 200 m) — klíšťata se vyskytují, ale typicky v nižších hustotách než v pahorkatinném terénu. Výjimkou jsou lužní lesy podél řek.
Typy vegetace
Klíšťata preferují určité typy prostředí:
- Listnaté a smíšené lesy — nejvyšší riziko, především dubobukové porosty s bohatým podrostem a silnou vrstvou opadanky
- Ekotony (přechody les-louka) — okraje lesů, keře na okraji lesních cest — jedny z nejrizikovějších míst vůbec
- Křoviny a hustší travní porosty — ideální prostředí pro čekající klíšťata
- Jehličnaté monokultury — obecně nižší hustota klíšťat než v listnatcích, ale riziko stále existuje
- Lužní lesy — velmi vysoké riziko kvůli vlhkosti a hojnosti hostitelů
Mikroklimatické faktory
- Vlhkost — klíšťata potřebují relativní vlhkost alespoň 80 % v přízemní vrstvě. Vysychání je pro ně smrtelné.
- Teplota — aktivita začíná při teplotách nad 5–7 °C, optimum je 15–25 °C. Extrémní horka (nad 35 °C) aktivitu dočasně snižují.
- Listová opadanka — tlustá vrstva opadu udržuje vlhkost a chrání klíšťata před vysycháním. Proto jsou lesy s opadavými stromy rizikovější.
- Stinné údolní polohy — říční údolí kombinují stín, vlhkost a hojnost hostitelů — ideální podmínky.
Hustota hostitelů
Početnost zvířat, na kterých se klíšťata živí, přímo ovlivňuje jejich populaci:
- Srnčí a jelení zvěř — hlavní hostitelé dospělých klíšťat. Vyšší stavy zvěře = vyšší počty klíšťat.
- Drobní hlodavci (myši, hraboši) — klíčoví hostitelé larválních stadií a hlavní rezervoár viru TBE a bakterie Borrelia.
- Ježci — mohou přenášet značné množství klíšťat, důležití v suburbánním prostředí.
- Ptáci — především drozdovití ptáci, kteří se živí na zemi, přenášejí klíšťata i na delší vzdálenosti.
Městské vs. venkovské prostředí
Klíšťata se neobjevují jen v divočině. Městské parky, zahrady, hřiště při školách a zelené plochy podél vodních toků mohou být rizikové. V Praze, Brně a dalších velkých městech jsou každý rok zaznamenány případy TBE a boreliózy. Městská fauna — především ježci, městské lišky a hlodavci — udržuje populaci klíšťat.
Riziko podle typu aktivity
Míra rizika se výrazně liší podle toho, jakou činnost v přírodě provádíte. Následující přehled shrnuje nejčastější aktivity a specifická opatření pro každou z nich.
| Aktivita | Úroveň rizika | Specifická opatření |
|---|---|---|
| Houbaření | Velmi vysoké | Pohyb v listnatých lesích, krčení, dotek s podrostem. Dlouhé kalhoty do ponožek, repelent, důkladná prohlídka po návratu. |
| Turistika a hiking | Vysoké | Zvláště mimo zpevněné cesty. Držet se stezek, používat repelent, světlý oděv pro snadnější odhalení klíšťat. |
| Táboření a kempování | Vysoké | Delší pobyt v přírodě, nocování. Kontrolovat oděv i tělo ráno a večer. Stan stavit dále od křoví a vysoké trávy. |
| Zahradničení | Střední až vysoké | Především zahrady na okraji lesa nebo v blízkosti zeleně. Používat rukavice, repelent na kotníky a nohy. |
| Venčení psa | Střední až vysoké | Psi přenášejí klíšťata na člověka. Používat antiparazitní přípravky pro psa, po procházce zkontrolovat psa i sebe. |
| Lesnická práce | Velmi vysoké | Profesionální riziko. Očkování proti TBE je důležité. Ochranný oděv impregnovaný permethinem. |
| Rybaření | Střední | Pobyt u vodních toků v křovinaté vegetaci. Sezení ve trávě zvyšuje riziko. Repelent, dlouhé kalhoty. |
| Cyklistika | Nižší až střední | Na cestě nižší riziko, ale zastávky v trávě a odpočinky v přírodě zvyšují expozici. |
| Hra dětí venku | Střední až vysoké | Děti si hrají v trávě a keřích. Kontrolovat děti po každém pobytu venku, především hlavu, za ušima, v podkolení. |
| Piknik v parku | Nižší až střední | I v městských parcích existuje riziko. Používat deku, neklásat se přímo do trávy. |
Sezónní vzory
| Měsíc | Klíšťová encefalitida | Lymská borelióza | Aktivita klíšťat |
|---|---|---|---|
| Leden–únor | Minimální | Minimální | Klidové období (ale možná aktivita při teplejších zimách) |
| Březen–duben | Začátek výskytu | Začátek výskytu | Začátek sezóny, rostoucí aktivita |
| Květen–červen | Hlavní vrchol | Narůstající | Nejvyšší aktivita |
| Červenec–srpen | Vysoký výskyt | Hlavní vrchol | Vysoká (mírný pokles při vedrech) |
| Září–říjen | Klesající | Klesající | Podzimní druhý vrchol |
| Listopad–prosinec | Doznívání | Doznívání | Utichání aktivity |
Vlivem klimatických změn se sezóna aktivity klíšťat prodlužuje. V posledních letech byly zaznamenány aktivní klíšťata již v únoru při teplotách nad 7 °C a aktivita pokračovala až do prosince. Tradiční představa „sezóny od dubna do října“ už neplatí — opatrnost je nutná prakticky celoročně.
Vliv klimatických změn na rizikové oblasti
Klimatické změny mají prokazatelný dopad na rozšíření klíšťat a prevenci přenosných nemocí v České republice. Změny se projevují více směry:
Prodloužení sezóny aktivity
Teplejší zimy a časnější jaro způsobují, že klíšťata začínají být aktivní dříve a zůstávají aktivní déle. Data z posledních 20 let ukazují:
- Začátek sezóny se posunul v průměru o 2–3 týdny dříve oproti 90. létům
- Podzimní aktivita pokračuje až do listopadu či prosince
- V mírných zimách jsou klíšťata aktivní i během teplejších dnů v lednu a únoru
- Celkově se počet dnů s aktivitou klíšťat zvýšil přibližně o 30–40 dnů za rok
Posun do vyšších nadmořských výšek
Hranice výskytu klíšťat se posouvá směrem nahoru:
- V 80. letech byla horní hranice běžného výskytu kolem 700–800 m
- Dnes se klíšťata běžně vyskytují do 900–1 000 m a ojediněle i výše
- Na Šumavě, v Krkonoších a Jeseníkách jsou klíšťata zaznamenávána v polohách, kde se dříve nevyskytovala
- Předpokládá se další posun o 100–200 m do konce 21. století
Rozšíření Dermacentor reticulatus
Druhý druh klíštěte — Dermacentor reticulatus (piják luční) — se v ČR rychle rozšiřuje:
- Původně se vyskytoval především na jižní Moravě
- Dnes již pronikl do středních a severních Čech
- Je aktivní i v zimě (při teplotách nad 4 °C) — na rozdíl od běžného klíštěte obecného
- Přenáší jiné patogeny než Ixodes ricinus, včetně babeziózy
Nové endemické oblasti
- Oblasti, které byly dříve považovány za bezpečné (vyšší polohy, severní Čechy), se stávají endemickými
- Zvyšuje se podíl infikovaných klíšťat virem TBE i bakterií Borrelia
- Mění se i druhové složení patogenů — objevují se nové genotypy viru TBE
Predikce pro další desetiletí
Podle klimatických modelů se očekává, že do roku 2050 se počet případů TBE v ČR může zvýšit o 20–40 %. Oblasti s dosud nízkým rizikem (severní Čechy, vyšší polohy) se pravděpodobně stanou oblastmi se středním až vysokým rizikem. Očkování proti TBE se stává stále důležitějším preventivním opatřením.
Česká republika v evropském kontextu
Česká republika patří mezi nejvíce postižené země v Evropě, pokud jde o klíšťovou encefalitidu. V absolutních číslech má ČR dlouhodobě nejvyšší nebo druhý nejvyšší počet případů TBE v celé Evropské unii.
| Země | Případy TBE / rok | Incidence na 100 000 | Proočkovanost | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Česká republika | 600–850 | 5,5–8,0 | ~20 % | Nejvyšší absolutní počty v EU |
| Rakousko | 50–130 | 0,5–1,5 | ~87 % | Vysoká proočkovanost dramaticky snižuje počty |
| Německo | 350–700 | 0,4–0,8 | ~10–15 % | Rizikové především Bavorsko, Bádensko-Württembersko |
| Slovensko | 80–150 | 1,5–2,8 | ~5 % | Podobný ekosystém jako ČR |
| Slovinsko | 150–250 | 7,0–12,0 | ~10 % | Nejvyšší incidence v Evropě na obyvatele |
| Polsko | 200–350 | 0,5–0,9 | ~3 % | Severovýchodní regiony nejrizikovější |
| Švýcarsko | 200–450 | 2,3–5,2 | ~35 % | Narůstající trend, rozšíření očkování |
Česká republika kombinuje ideální přírodní podmínky (rozlehlé listnaté a smíšené lesy v optimální nadmořské výšce), vysokou hustotu obyvatelstva v kontaktu s přírodou (chataření, houbaření, turistika) a relativně nízkou proočkovanost (~20 % oproti 87 % v Rakousku). Právě Rakousko je příkladem, že systematické očkování dokáže počet případů dramaticky snížit — před zavedením masového očkování mělo Rakousko podobné počty případů jako ČR dnes.
Statistický přehled — klíšťová encefalitida
| Rok | Počet případů | Úmrtí | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 2018 | ~720 | ~2 | |
| 2019 | ~710 | ~2 | |
| 2020 | ~810 | ~3 | Nárůst vlivem venkovních aktivit během pandemie |
| 2021 | ~600 | ~2 | |
| 2022 | ~490 | ~1 | Nižší sezóna |
| 2023 | ~830–870 | ~3 | Jedna z nejvyšších sezón v historii |
| 2024 | ~600–700 | 3 | |
| 2025 | 703 | 6 | Výrazný nárůst úmrtí |
Statistický přehled — lymská borelióza
| Rok | Počet hlášených případů | Poznámka |
|---|---|---|
| 2018 | ~4 500 | |
| 2019 | ~5 200 | |
| 2020 | ~5 500 | |
| 2021 | ~4 300 | |
| 2022 | ~3 800 | |
| 2023 | ~4 500–5 000 | |
| 2024 | ~4 000–5 000 | |
| 2025 | ~11 000 | Rekordní rok. Trojnásobek oproti předchozím rokům. Změna systému hlášení od července 2025. |
Rekordní čísla lymské boreliózy v roce 2025 jsou dány jak skutečně zvýšeným výskytem, tak změnou systému hlášení — od července 2025 se do evidence automaticky zapojují všichni praktičtí lékaři, kteří hlásí případy přímo do centrálního systému. Dřívější data mohla být výrazně podhlášena.
Jak zjistit riziko pro vaši oblast
Existuje více nástrojů a zdrojů, které vám pomohou zjistit, jak riziková je oblast, ve které bydlíte, chalupíte nebo kam plánujete výlet.
Krok 1: Mapa přírodních ohnisek (PřF UK)
Interaktivní mapa Přírodovědecké fakulty UK zobrazuje stupeň rizika po jednotlivých katastrech. Barvy od zelené (bez rizika) po fialovou (velmi vysoké riziko). Zadejte název obce nebo klikněte na mapu.
Krok 2: Data SZÚ (Státní zdravotní ústav)
SZÚ publikuje týdenní a měsíční zprávy o výskytu klíšťové encefalitidy a boreliózy. Data jsou členěna podle krajů a období. Sledujte především:
- Celkový počet případů ve vašem kraji
- Porovnání s předchozími roky — trend růst/pokles
- Sezónní vrcholy — kdy je ve vašem regionu nejvíce případů
Krok 3: Předpověď ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav vydává předpověď aktivity klíšťat na základě aktuálních meteorologických dat, teploty půdy a satelitních snímků vegetace. Předpověď se aktualizuje během sezóny a ukazuje:
- Stupeň aktivity klíšťat (nízká, střední, vysoká, velmi vysoká)
- Prognózu na následující dny
- Regionální rozdělení aktivity
Krok 4: Kontaktujte krajskou hygienickou stanici
Každý kraj má svou krajskou hygienickou stanici, která eviduje případy klíšťových onemocnění a může poskytnout informace o konkrétních rizikových lokalitách ve vaší oblasti. Kontakty najdete na webových stránkách příslušné KHS.
I když vaše oblast není označena jako vysoce riziková, očkování proti TBE je doporučeno pro celou populaci ČR. Riziko existuje prakticky všude, kde roste tráva a keře — včetně zahrad a městských parků.
Interaktivní mapy a zdroje
Pro aktuální a podrobné informace o výskytu klíšťat a klíšťových nemocí doporučujeme následující zdroje:
Mapa přírodních ohnisek (PřF UK)
Interaktivní mapa Přírodovědecké fakulty UK s rizikovými stupni od zelené (bez rizika) po fialovou (velmi vysoké). Nejpodrobnější mapa endemických ohnisek v ČR.
Otevřít mapu →Klíště.cz — Mapy výskytu
Mapy výskytu infikovaných klíšťat v ČR podle krajů a okresů. Aktualizované data s možností filtrování podle patogenů.
Otevřít mapu →ČHMÚ — Předpověď aktivity klíšťat
Český hydrometeorologický ústav vydává předpovědi aktivity klíšťat na základě meteo dat a satelitních snímků. Aktualizace během celé sezóny.
Otevřít předpověď →SZÚ — Epidemiologická data
Státní zdravotní ústav publikuje aktuální statistiky výskytu klíšťové encefalitidy a boreliózy. Týdenní a měsíční zprávy.
Otevřít data →ECDC — TBE Surveillance Atlas
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) provozuje atlas výskytu TBE v celé Evropě. Umožňuje srovnání ČR s ostatními zeměmi.
Otevřít atlas →SZÚ — Týdenní zprávy
Týdenní zprávy o výskytu vybraných infekcí v ČR včetně klíšťové encefalitidy a boreliózy. Aktuální data během sezóny.
Otevřít zprávy →Důležitá fakta
- Česko má nejvyšší počet případů TBE v celé EU
- Patříme také mezi top 5 zemí v Evropě i pro lymskou boreliózu
- Klimatické změny rozšiřují rizikové oblasti do vyšších nadmořských výšek
- SZÚ (Státní zdravotní ústav) publikuje aktualizované mapy endemických oblastí každý rok
- Nadmořská výška nad 800–1 000 m historicky bezpečnější, ale tato hranice se posouvá
- Proočkovanost v ČR (~20 %) je výrazně nižší než v Rakousku (~87 %), které díky očkování redukovalo případy o více než 90 %
- Klíšťata jsou aktivní již při teplotách nad 5–7 °C, což znamená potenciální riziko i mimo hlavní sezónu
- Druh Dermacentor reticulatus je aktivní i v zimě a jeho areál se v ČR rychle rozšiřuje
Často kladené otázky
Ano. V Praze jsou každý rok zaznamenány případy klíšťové encefalitidy (typicky 5–15 případů ročně). Rizikové jsou především větší parky a zelené plochy: Prokopské údolí, Divoká Šárka, Kunratický les, Klánovický les, Stromovka, Modřanská rokle a zelené plochy podél Vltavy. Klíšťata v Praze žijí na ježcích, hlodavcích a městských liškách. Očkování je doporučeno i pro obyvatele Prahy.
Vyšší horské polohy (nad 800–1 000 m) mají historicky nižší výskyt klíšťat, ale nejsou zcela bezpečné. Vlivem klimatických změn se klíšťata posouvají do stále vyšších nadmořských výšek. V některých letech již byla zaznamenána klíšťata i nad 1 000 m na Šumavě, v Krkonoších a Jeseníkách. Navíc podhorské oblasti (400–700 m) kolem horských středisek jsou často vysoce rizikové.
Největší riziko je od května do července, kdy je aktivita klíšťat na maximu. Druhý menší vrchol nastává v září a říjnu. Nicméně vlivem klimatických změn se sezóna prodlužuje — klíšťata mohou být aktivní již od března a až do listopadu, ve výjimečně teplých zimách i v prosinci či únoru. Za obzvláště nebezpečné se považují vlhké a teplé dny v květnu a červnu.
Využijte interaktivní mapu PřF UK (odkaz výše), kde můžete vyhledat konkrétní katastrální území a zjistit stupeň rizika. Dále sledujte data SZÚ pro váš kraj a předpověď aktivity klíšťat od ČHMÚ. Obecně platí, že chatové oblasti v nadmořské výšce 200–600 m obklopené listnatým či smíšeným lesem, v blízkosti vodních toků a se srnčí zvěří v okolí jsou vysoce rizikové. Praktická rada: očkování proti TBE je nejlepší ochrana.
Jednoznačně ano. Klimatické změny mají prokazatelný vliv na rozšíření klíšťat v ČR: sezóna se prodlužuje (dříve začíná, později končí), klíšťata se objevují ve vyšších nadmořských výškách než dříve, rozšiřuje se areál druhu Dermacentor reticulatus (piják luční), který je aktivní i v zimě, a zvyšuje se podíl klíšťat nakažených patogeny. Podrobněji viz sekce „Vliv klimatických změn“ výše na této stránce.
Ano, klíšťata žijí i ve městech. Městské parky, zahrady, hřiště, zelené pásy podél potoků a řek — všechna tato místa mohou hostit klíšťata. V Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a dalších městech jsou pravidelně zaznamenávány případy klíšťových nemocí. Klíšťata ve městech žijí na urbanizovaných živočiších (ježci, myši, krysy, městské lišky, ptáci). Riziko je sice nižší než v lese, ale rozhodně není nulové.
Rakousko zavedlo systematický očkovací program již v 80. letech a dosáhlo proočkovanosti kolem 87 %. V České republice očkování proti TBE není povinné a hradí si jej většinou pacienti sami (nebo částečně pojišťovny). Nemá se tradice masového očkování jako v Rakousku. Navíc v ČR přetrvává nízké povědomí o závažnosti klíšťové encefalitidy u části populace. Odborníci doporučují zvýšit proočkovanost minimálně na 50 %, což by výrazně snížilo počet případů.
Ano, i když je to vzácné. Virus TBE se může přenést prostřednictvím nepasterizovaného mléka (především kozího a ovčího, vzácně i kravského) od infikované zvěře. V ČR je každý rok zaznamenáno několik takových případů, typicky v rodinách, které konzumují mléko přímo od svých zvířat. Pasterizace virus spolehlivě zničí.