Klíšťová encefalitida (KE / TBE / FSME)
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění postihující mozek a nervový systém. Může zanechat trvalé následky. Existuje účinné očkování — více na stránce Očkování.
Původce a přenos
- Původce: Virus klíšťové encefalitidy (TBEV), čeleď Flaviviridae, rod Flavivirus
- Hlavní přenos: kousnutím infikovaného klíštěte (Ixodes ricinus)
- Alimentární přenos: konzumací nepasterizovaného mléka (kozího, ovčího, kravího) — viz níže
- Vzácný přenos: laboratorní nehoda, transplantace orgánů (kazuistické případy)
- Rychlost přenosu: virus je přenesen během minut od přisátí (na rozdíl od borelií)
- Inkubační doba: 7–14 dnů (rozmezí 4–28 dnů)
Průběh onemocnění — dvě fáze
Klíšťová encefalitida má typicky dvoufázový průběh (u přibližně 70–75 % symptomatických případů):
1. fáze — virémická (chřipková)
- Trvání: 2–7 dnů
- Příznaky: horečka, únava, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů
- Často zaměněna za běžnou chřipku
- Následuje období bez příznaků (přibližně 7 dnů)
2. fáze — neurologická
Nastává u přibližně 20–30 % nakažených. Existují tři formy:
| Forma | Postižení | Příznaky | Prognóza |
|---|---|---|---|
| Meningitida | Mozkové blány | Silná bolest hlavy, horečka, ztuhlost šíje, fotofobie | Převážně dobrá |
| Meningoencefalitida | Mozek a blány | Poruchy vědomí, kognitivní problémy, třesy, poruchy chůze, ataxie | Častější trvalé následky |
| Meningoencefalomyelitida | Mozek, blány, mícha | Chabé obrny končetin, možné dechové selhání, bulbární syndrom | Nejzávažnější forma, riziko úmrtnosti |
Diagnostika klíšťové encefalitidy
Diagnóza TBE se opírá o kombinaci klinického obrazu, epidemiologické anamnézy a laboratorních výsledků:
Sérologické vyšetření (základ diagnostiky)
- IgM ELISA: protilátky třídy IgM se objeví v druhé fázi onemocnění, pozitivní u většiny pacientů při hospitalizaci
- IgG ELISA: protilátky třídy IgG narůstají v průběhu onemocnění, slouží k potvrzení diagnózy (párové séra s 4× nárůstem titru)
- Neutralizační test (NT): zlatý standard pro potvrzení specificity, důležitý při zkřížené reaktivitě s jinými flaviviry (Dengue, Zika, virus Západního Nilu)
- Pozor u očkovaných: sérologické výsledky mohou být ovlivněny předchozím očkováním — nutná korelace s klinikou
Vyšetření mozkomíšního moku (CSF)
- Pleocytóza: zvýšený počet buněk v likvoru (typicky 10–500 buněk/µl, převaha lymfocytů)
- Zvýšený protein: mírné zvýšení celkové bílkoviny
- Intratekální protilátky: průkaz intratekálního specifického IgM a IgG proti TBEV potvrzuje neuroinfekci
- Glukóza: obvykle normální (na rozdíl od bakteriální meningitidy)
Zobrazovací metody
- MRI mozku: může ukázat změny v oblasti thalamu, bazálních ganglií a mozečku (typické thalamické léze pro TBE)
- MRI nález může být normální, zvláště v počátečních fázích
- U meningoencefalomyelitidy mohou být patrné léze v oblasti míšní
Diferenciální diagnóza
Je třeba odlišit: bakteriální meningitidu, herpetickou encefalitidu, neuroboreliózu, autoimunitní encefalitidu, další virové neuroinfekce (enteroviry, paramyxoviry).
Léčba klíšťové encefalitidy
Pro klíšťovou encefalitidu neexistuje kauzální (cílená) léčba. Veškerá terapie je podpůrná a symptomatická. O to více je důležitá prevence očkováním.
Hospitalizace — kritéria
- Všichni pacienti s neurologickými příznaky (2. fáze) vyžadují hospitalizaci
- Pacienti se změněným stavem vědomí, křečemi nebo paralýzou vyžadují intenzivní péči
- Monitoring vitálních funkcí, neurologického stavu, vigilance
Podpůrná terapie
- Analgetika a antipyretika: paracetamol, NSAID pro bolest hlavy a horečku
- Antikonvulziva: v případě křečových stavů (diazepam, levetiracetam)
- Kortikoidy: použití kortikosteroidů (dexamethason) je kontroverzní — některé studie naznačují možný přínos u těžkých encefalitid, ale chybí jednoznačný důkaz; v praxi se používají individuálně
- Infuzní terapie: zajištění hydratace a elektrolytové rovnováhy
- Umělá plicní ventilace: u pacientů s bulbární paralýzou nebo dechovým selháním
- Rehabilitace: včasné zahájení fyzioterapie a ergoterapie již za hospitalizace
Post-TBE syndrom a dlouhodobé následky
U značné části pacientů přetrvávají obtíže dlouhé měsíce až roky po akutní fázi onemocnění. Tento stav se označuje jako post-TBE syndrom (post-encefalitický syndrom):
Až 30–60 % pacientů s neurologickou formou TBE hlásí přetrvávající obtíže 6–12 měsíců po akutní fázi. U některých pacientů přetrvávají problémy i po více než 5 letech.
- Kognitivní poruchy: problémy s koncentrací, pamětí, zpomalené myšlení, obtíže při multitaskingu
- Chronická únava: výrazná únavnost, nevypočitatelná, neustupující po odpočinku
- Bolesti hlavy: časté až denní bolesti hlavy, různého charakteru
- Poruchy spánku: insomnie, fragmentovaný spánek, denní somnolence
- Poruchy rovnováhy a koordinace: nestabilita, závratě, ataxie
- Poruchy sluchu a tinitus: zvláště po těžké encefalitidě
- Psychické obtíže: deprese, úzkostné stavy, podrážděnost
- Parézy: chabé obrny končetin mohou být trvalé, zvláště u meningoencefalomyelitidy
Rehabilitace po klíšťové encefalitidě
- Neurologická rehabilitace: individuální rehabilitační program pod vedením neurologa a fyzioterapeuta
- Kognitivní rehabilitace: tréninky paměti, pozornosti a exekutivních funkcí s neuropsychologem
- Fyzioterapie: cvičení rovnováhy, koordinace, posilování oslabených svalových skupin
- Ergoterapie: nácvik běžných denních činností, návrat do pracovního procesu
- Lázeňský pobyt: může být indikován lékařem pro komplexní rehabilitaci
Alimentární přenos TBE — nepasterizované mléko
Klíšťová encefalitida se může přenášet i konzumací nepasterizovaného mléka (především kozího, ale i ovčího a kravího). V České republice byly opakovaně zdokumentovány rodinné klastry onemocnění spojené s konzumací čerstvého kozího mléka.
- Virus TBEV přežívá v mléce infikovaných zvířat po dobu jejich virémie
- Rizikové je především kozí mléko, ale i ovčí a kraví
- Při alimentárním přenosu bývá kratší inkubační doba (3–4 dny) a jednostupňový průběh
- V Česku jsou každý rok hlášeny případy alimentárního přenosu — typicky rodinné klastry po návštěvě farmy
- Prevence: mléko a mléčné výrobky od drobných chovatelů vždy převařit; pasterizace virus spolehlivě ničí
Prognóza a následky
- Úmrtnost: přibližně 1–2 % (evropský podtyp); u sibiřského podtypu až 20–40 %
- Trvalé následky: u 30–60 % pacientů s neurologickým postižením
- U dětí je prognóza obecně lepší než u dospělých; závažnost stoupá s věkem
- Věk nad 60 let je významný rizikový faktor pro těžký průběh a trvalé následky
Statistiky v České republice
| Rok | Přibližný počet případů |
|---|---|
| 2018 | ~720 |
| 2019 | ~710 |
| 2020 | ~810 |
| 2021 | ~600 |
| 2022 | ~490 |
| 2023 | ~830–870 |
| 2024 | ~600–700 |
| 2025 | 703 |
Lymská borelióza
Lymská borelióza je nejrozšířenější nemoc přenášená klíšťaty v Česku i Evropě. Ročně je hlášeno tisíce případů. Očkování neexistuje — jedinou ochranou je prevence a včasné odstranění klíštěte.
Původce a přenos
- Původce: spirochétové bakterie Borrelia burgdorferi sensu lato (komplex více druhů)
- V Česku nejčastěji: Borrelia afzelii (kožní projevy, ACA), Borrelia garinii (neurologické projevy), Borrelia burgdorferi sensu stricto (kloubní projevy)
- Přenos: vyžaduje obvykle 24–48 hodin přisátí klíštěte (borelie jsou ve střevech klíštěte a musí migrovat do slinných žláz)
- Včasné odstranění klíštěte výrazně snižuje riziko nákazy
- Přenos z člověka na člověka není možný (ani sexuálně, ani kojením)
Stádia onemocnění
1. stádium — Časné lokalizované (dny až týdny)
Erythema migrans (stěhovavý erytém) je rozšiřující se červený lem kolem místa kousnutí, často s vybledlým středem (tzv. terčovitý výraz). Objeví se 3–30 dnů po kousnutí (typicky 7–14 dnů) a má průměr větší než 5 cm.
Je to jednoznačný příznak boreliózy a důvod k okamžité návštěvě lékaře. Diagnóza je klinická — krevní testy v tomto stádiu nemusí být pozitivní.
Rozpoznání erythema migrans — typické i atypické formy
- Typický EM: rovnoměrně se rozšiřující červený prstenec s vybledlým středem (terčík), průměr > 5 cm, bezbolestný, teplý na dotek
- Homogenní forma: rovnoměrně červený lem bez vybledlého středu — stejně diagnosticky významné
- Centrální vezikula/krusta: v místě kousnutí může být drobný puchýřek nebo strupélek
- Vícečetný EM: více lézí v různých lokalizacích — znamení časné diseminace
- EM se vyskytuje u 60–80 % případů boreliózy
- Nemusí mít klasický terčovitý vzhled — může být rovnoměrně červené
Diferenciální diagnóza EM
Je třeba odlišit: reakci na kousnutí hmyzem (obvykle menší než 5 cm a brzy odezní), tinea corporis (plíseň — šifra, centr. hojení), erysipel (prudce červené, bolestivé, horečka), kontaktní dermatitidu, granuloma anulare.
2. stádium — Časné diseminované (týdny až měsíce)
- Neuroborelióza (10–15 % neléčených případů):
- Bannwarthův syndrom: radikulární bolesti, obrna lícního nervu, lymfocytární meningitida
- Nejčastější diseminovaný projev v Evropě
- Lymská karditida: poruchy srdečního rytmu (AV blokáda I.–III. stupně) — v Evropě vzácná, v USA častější
- Vícečetný erythema migrans: sekundární kožní léze vzdálené od původního kousnutí
- Boreliový lymfocytom: modročervený uzlík, typicky na ušním lalůčku (děti) nebo bradavce (dospělí)
3. stádium — Pozdní diseminované (měsíce až roky)
- Lymská artritida: opakující se zánětlivé kloubní potíže, typicky koleno; u některých pacientů chronický průběh i po antibiotické léčbě (autoimunitní mechanismus)
- Acrodermatitis chronica atrophicans (ACA): chronické kožní změny s modročerveným zbarvením a následnou atrofií, typicky na končetinách, typické pro infekci B. afzelii
- Chronická neuroborelióza: vzácná, progresivní encefalomyelitida s kognitivním deficitem
Diagnostika lymské boreliózy
Dvoustupňové sérologické testování (standard)
- 1. stupeň — ELISA (screening): detekce protilátek IgM a IgG proti Borrelia burgdorferi. Vysoká senzitivita, ale omezená specificita. Negativní výsledek v prvních týdnech nevylučuje infekci (okno sérokonverze 2–6 týdnů).
- 2. stupeň — Western blot (potvrzovací test): provádí se pouze při pozitivním nebo hraničním ELISA výsledku. Specifické bandy (p41, OspC, VlsE pro IgM; VlsE, p39, p83 pro IgG) potvrdí diagnózu.
Limity sérologie
- Okno sérokonverze: protilátky se vytvářejí 2–6 týdnů po nákaze — v časné fázi mohou být testy falešně negativní
- Zkřížená reaktivita: falešně pozitivní výsledky mohou nastat u syfilis, EBV infekce, autoimunitních onemocnění
- Přetrvávání protilátek: IgG protilátky mohou přetrvávat roky po úspěšné léčbě — pozitivní sérologie neznamená aktivní infekci
- Erythema migrans je klinická diagnóza — není třeba čekat na sérologické výsledky, léčba se zahajuje okamžitě
Speciální diagnostické metody
- CXCL13 v likvoru: chemokin zvýšený u neuroboreliózy — citlivý a časný marker, klesá po léčbě (užitečný pro monitoring)
- Intratekální protilátky: průkaz specifického IgG v likvoru vs. séru — standard pro potvrzení neuroboreliózy
- PCR ze synoviální tekutiny: průkaz DNA borelií v kloubním punktátu — užitečný u lymské artritidy
- PCR z kůže: možný z biopsie EM nebo ACA, ale v praxi vzácně potřebný
Léčba lymské boreliózy
| Stádium / forma | 1. volba | Alternativa | Délka |
|---|---|---|---|
| Erythema migrans | Doxycyklin 200 mg/den p.o. | Amoxicilin 3×500 mg/den; azithromycin 2×500 mg den 1, pak 1×500 mg | 14–21 dnů |
| Neuroborelióza (časná) | Doxycyklin 200–400 mg/den p.o. | Ceftriaxon 2 g/den i.v. | 14–21 dnů |
| Lymská karditida | Ceftriaxon 2 g/den i.v. | Doxycyklin p.o. u mírných forem | 14–21 dnů |
| Lymská artritida | Doxycyklin 200 mg/den p.o. | Amoxicilin 3×500 mg/den p.o. | 28 dnů |
| ACA | Doxycyklin 200 mg/den p.o. | Amoxicilin p.o. | 21–28 dnů |
| Chronická neuroborelióza | Ceftriaxon 2 g/den i.v. | — | 21–28 dnů |
Poznámky k léčbě
- Děti: doxycyklin je schválen i pro děti (krátkodobé podání); u dětí pod 8 let se preferuje amoxicilin (50 mg/kg/den rozděleno do 3 dávek)
- Těhotenství: doxycyklin je kontraindikovaný; preferuje se amoxicilin; u těžkých forem ceftriaxon i.v.
- Alergie na penicilin: doxycyklin je vhodnou alternativou; u alergie na obě skupiny lze zvážit azithromycin (nižší účinnost)
- Jarischova-Herxheimerova reakce: zhoršení příznaků v prvních 24 hodinách léčby (horečka, zimnice, zhoršení vyrážky) — normální reakce, není důvodem k přerušení léčby
Post-treatment Lyme disease syndrome (PTLDS)
Až 10–20 % pacientů hlásí přetrvávající symptomy po řádně dokončené antibiotické léčbě. Tento stav se označuje jako PTLDS (Post-treatment Lyme Disease Syndrome).
- Definice: přetrvávající subjektivní obtíže trvající 6 a více měsíců po adekvátní antibiotické léčbě
- Typické příznaky: únava, kognitivní obtíže (“brain fog”), muskuloskeletální bolesti, poruchy spánku
- Příčina: není zcela objasněna — pravděpodobně kombinace postinfekčních imunitních procesů, tkáňového poškození a funkčních změn
- Léčba: symptomatická — analgetika, kognitivní rehabilitace, postupné fyzické zatěžování, psychoterapeutická podpora
- Přetrvávající obtíže postupně odezní u většiny pacientů, ale u některých mohou trvat roky
Kontroverze kolem “chronické lymské boreliózy”
Vícero rozsáhlých klinických studií ukázalo, že prodloužená antibiotická léčba (měsíce až roky) není účinnější než placebo a přináší závažná rizika (infekce katétru, clostridium, rezistence). Evropské i americké odborné společnosti (EUCALB, IDSA, NICE) prodlouženou léčbu nedoporučují.
- IDSA (Infectious Diseases Society of America): nedoporučuje prodlouženou antibiotickou léčbu, důrazuje na jednorázové standardní režimy
- ILADS (International Lyme and Associated Diseases Society): prosazuje existenci “persistentní infekce” a delší léčbu — tento přístup není podložen kvalitními studiemi
- Rizika prodloužené léčby: katétrové sepse, clostridiová kolitida, alergické reakce, vznik antibiotické rezistence, psychická závislost na léčbě
- Pacientům s přetrvávajícími obtížemi je třeba nabídnout komplexní multidisciplinární péči — ne opakovanou antibiotickou léčbu
Statistiky lymské boreliózy v Česku
V roce 2025 byl zaznamenán rekordní počet případů lymské boreliózy — přibližně 11 000 hlášených onemocnění, trojnásobek oproti předchozím rokům. Na nárůstu se podílí i změna systému hlášení, kdy od července 2025 hlásí případy přímo praktičtí lékaři do centrálního systému.
Na jihu Čech (Jihočeský kraj) byla situace obzvláště závažná — hygienici evidovali téměř 1 000 případů, což je historický rekord.
Další nemoci přenášené klíšťaty
Anaplazmóza (HGA — humánní granulocytární anaplazmóza)
- Původce: Anaplasma phagocytophilum — intracelulární bakterie napadající neutrofily
- Přenos: klíště obecné (Ixodes ricinus); minimální doba přisátí pro přenos není přesně stanovena
- Inkubační doba: 7–14 dnů
- Příznaky: horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, zimnice, nevolnost
Laboratorní nálezy (typické)
- Leukopenie: snížený počet bílých krvinek (zvláště neutrofilů)
- Trombocytopenie: snížený počet krevních destiček
- Zvýšené jaterní transaminázy: ALT, AST — svědčí o postižení jater
- Zvýšený CRP: marker zánětu
Diagnostika anaplazmózy
- Krevní nátěr: průkaz morulae (intracytoplazmatické inkluze) v neutrofilech — specifické, ale senzitivita je nízká (20–60 %)
- PCR z krve: nejcitlivější metoda v akutní fázi
- Sérologie (IFA): párové séra s 4× nárůstem titru; retrospektivní potvrzení
- Léčba: doxycyklin 200 mg/den po dobu 10–14 dnů (lék volby u dospělých i dětí)
- V Česku pravděpodobně poddiagnostikovaná; sérologické studie ukazují expozici u 5–15 % lidí v endemických oblastech
- Prognóza: u imunokompetentních osob převážně dobrá; těžký průběh u imunosuprimovaných a seniorů
Babezióza
- Původce: Babesia divergens, Babesia microti — prvoci (protozoa) napadající červené krvinky
- Přenos: klíště obecné (Ixodes ricinus); vzácně transfuzí krve
- Inkubační doba: 1–4 týdny
- Příznaky: horečka, hemolytická anémie, žloutenka, tmavá moč, únava, bolesti svalů
Diagnostika babeziózy
- Tlustý a tenký krevní nátěr: vizualizace intraerytrocytárních parazitů (prstencovité formy, maltézský kříž); nutná odlišit od Plasmodium (malárie)
- PCR z krve: vysoká senzitivita a specificita, metoda volby
- Sérologie (IFA): doplňková diagnostika, vhodná pro retrospektivní potvrzení
- Laboratorní nálezy: hemolytická anémie, snížený haptoglobin, zvýšený LDH a bilirubin, retikulocytóza
- Riziková skupina: osoby bez sleziny (aspleničtí pacienti), s oslabenou imunitou (HIV, imunosupresivní léčba), senioři — u těchto skupin může být průběh těžký až smrtelný
- Léčba: atovaquon + azithromycin (mírné formy); klindamycin + chinin (těžké formy); u fulminantních případů výměnná transfuze
- V Česku u lidí vzácná, významnější jako veterinární onemocnění (babezióza psů)
Tularémie (zaječí nemoc)
- Původce: Francisella tularensis — vysoce patogenní gram-negativní bakterie
- Přenos: klíšťata (Dermacentor, Ixodes), kontakt s infikovanými zvířaty (zajíci, hlodavci), kontaminovaná voda, inhalace
- V Česku: endemická, především na Moravě. Přibližně 50–100+ případů ročně; český kmen F. tularensis subsp. holarctica
Klinické formy tularémie
| Forma | Cesta nákazy | Hlavní projevy |
|---|---|---|
| Ulceroglandulární | Kousnutí klíštětem / kontakt s infikovaným zvířetem | Vřed v místě vstupu + regionální lymfadenopatie |
| Glandulární | Kousnutí bez viditelného vředu | Zvětšené mízní uzliny bez primárního vředu |
| Okuloglandulární | Kontaminace očí (např. tříděním srsti) | Zánětlivá konjunktivitida + preaurikulární uzliny |
| Orofaryngeální | Požití kontaminované vody/potravin | Faryngitida, tonzilitida, cervikální lymfadenopatie |
| Pneumonická | Inhalace aerosolu | Pneumonie, dyspnoe, kašel — nejzávažnější forma |
| Tyfoidní | Systémové šíření | Vysoká horečka, septické symptomy bez lokalizačního nálezu |
- Diagnostika: kultura (vysoká bezpečnostní úroveň BSL-3!), PCR, sérologie (aglutinační test)
- Léčba: gentamicin (1. volba), doxycyklin, ciprofloxacin; délka léčby 10–14 dnů
- Česká epidemiologie: v Česku se vyskytuje především ulceroglandulární forma; pravidelná ohniska na Moravě (okresy Břeclav, Hodonín); spojena s kontaktem se zajíci a drobnými hlodavci
Rickettsiózy
- Původci: Rickettsia helvetica, Rickettsia monacensis — obligátní intracelulární bakterie
- Přenos: klíšťata Ixodes ricinus (R. helvetica je jedním z nejčastějších mikrobů nalézaných v českých klíšťatech)
- Příznaky: horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, únava; možný výraz (eschar v místě kousnutí), vyrážka
- R. helvetica: obvykle mírnější průběh; sporadické případy perikarditidy a meningitidy
- R. monacensis: může způsobit skvrnitou horečku s escharem a vyrážkou
- Diagnostika: PCR z biopsie kůže nebo z klíštěte; sérologie (zkřížená reaktivita v rámci skupiny!)
- Léčba: doxycyklin 200 mg/den po dobu 7–14 dnů
- V Česku pravděpodobně častější než se dosud předpokládalo; R. helvetica nalezena v 5–40 % českých klíšťat dle studií
Borrelia miyamotoi — návratná horečka přenášená klíšťaty
- Původce: Borrelia miyamotoi — spirochéta ze skupiny návratných horeček (relapsing fever group), odlišná od borelií způsobujících lymskou boreliózu
- Přenos: klíště obecné (Ixodes ricinus); na rozdíl od lymské boreliózy může být přenos rychlejší (včetně transovariálního přenosu u klíšťat)
- Příznaky: opakující se epizody horečky (návratná horečka), bolest hlavy, únava, bolesti svalů a kloubů, nevolnost
- Klinické odlišnosti od boreliózy: žádný erythema migrans; naopak opakující se horečky
- Diagnostika: PCR z krve (během febrilní epizody); specifická sérologie (standardní boreliový ELISA ji nezachytí)
- Léčba: doxycyklin 200 mg/den po dobu 14 dnů; alternativně amoxicilin
- V českých klíšťatech dokázána v prevalenci 1–5 % (dle studií); klinicky diagnostikované případy v ČR jsou vzácné, ale poddiagnostikovanost je pravděpodobná
Candidatus Neoehrlichia mikurensis
- Původce: Candidatus Neoehrlichia mikurensis — intracelulární bakterie, dosud nelze kultivovat
- Přenos: klíště obecné (Ixodes ricinus); nalezena v 1–10 % českých klíšťat
- Příznaky: prolongovaná horečka, snížení hmotnosti, cévní komplikace (tromboembolismus), anémie
- Riziková skupina: především imunokompromitovaní pacienti (po transplantaci, na imunosupresivní léčbě, aspleničtí pacienti)
- Diagnostika: PCR z krve (jediná spolehlivá metoda); sérologie není dostupná
- Léčba: doxycyklin 200 mg/den; délka léčby individuální (obvykle 3–6 týdnů)
- U imunokompetentních osob průběh pravděpodobně asymptomatický nebo mírný; závažné případy popsány především u pacientů s imunodeficitem
Klíšťová návratná horečka (Tick-borne relapsing fever)
- Původci: různé druhy Borrelia (B. recurrentis, B. duttonii a další) — ve střední Evropě je primární hrozbou B. miyamotoi (viz výše)
- Mechanismus: spirochéty mění povrchové antigeny (antigenní variace), což vede k opakovaným epizodám horečky
- Typický průběh: epizody vysoké horečky (39–41 °C) trvající 3–5 dnů, střídající se s afebrilním obdobím 5–14 dnů
- Diagnostika: průkaz spirochét v krevním nátěru (v čase horečky); PCR
- Léčba: doxycyklin nebo erythromycin; pozor na Jarischovu-Herxheimerovu reakci při zahájení léčby
- V Česku je relevantní především B. miyamotoi; klasická klíšťová návratná horečka (B. recurrentis) se v ČR nevyskytuje
Koinfekce — více patogenů z jednoho klíštěte
Klíšťata mohou být infikována více patogeny současně. Studie z České republiky ukazují, že až 5–30 % klíšťat nese dva a více patogenů. To znamená, že jedním kousnutím můžete získat více infekcí naráz.
Klinický význam koinfekcí
- Závažnější průběh: koinfekce vedou k těžším a prolongovaným symptomům než monoinfekce
- Atypická prezentace: příznaky mohou být neobvyklé, což ztěžuje diagnostiku
- Komplikace léčby: některé patogeny nereagují na stejnou antibiotickou léčbu (např. babezióza vyžaduje jinou léčbu než borelióza)
- Horší odpověď na standardní léčbu: pacienti s koinfekcí mohou hůře reagovat na antibiotika
Nejčastější koinfekce v Česku
| Kombinace | Klinický dopad |
|---|---|
| Borrelia + Anaplasma | Častější horečnaté stavy, hlubší cytopenie, pomalejší odpověď na léčbu boreliózy |
| Borrelia + TBEV | Současná borelióza a encefalitida; komplikovaná diagnostika |
| Borrelia + Rickettsia | Atypické kožní projevy, prodloužená horečka |
| Borrelia + B. miyamotoi | Návratné horečky v průběhu boreliózy |
| Anaplasma + Babesia | Těžký průběh u imunosuprimovaných; kombinovaná cytopenie |
Pokud pacient po kousnutí klíštětem nereaguje na standardní léčbu nebo má atypické příznaky, lékař by měl zvážit možnost koinfekce a rozšířit diagnostické vyšetření.
Kdy vyhledat lékaře
Silná bolest hlavy se ztuhlostí šíje, horečka nad 39 °C, zmatenost nebo poruchy vědomí, náhlé obrny (zvláště obličeje), křečové stavy, dechové obtíže — tyto příznaky vyžadují neodkladné lékařské vyšetření.
Rozšiřující se červenání kolem místa kousnutí (zvláště pokud průměr > 5 cm), horečka 7–14 dnů po kousnutí klíštětem, neobvyklá únava, bolesti kloubů nebo svalů bez jiné příčiny, opakující se horečky.
První dny: sledujte místo kousnutí — malá reakce (do 2–3 cm) je normální a nejedná se o erythema migrans.
3–30 dnů: pozor na rozšiřující se červenání (erythema migrans) — okamžitě k lékaři.
7–14 dnů: chřipkové příznaky mohou signalizovat 1. fázi TBE nebo jiné klíšťové onemocnění.
Týdny až měsíce: bolesti kloubů, obrny lícního nervu, srdeční potíže — mohou být projevem boreliózy.
Často kladené otázky
Ano. Virus TBE se může přenášet nepasterizovaným mlékem (především kozím, ale i ovčím a kravím). V České republice jsou každý rok hlášeny případy alimentárního přenosu, typicky rodinné klastry po konzumaci čerstvého kozího mléka z farmy. Pasterizace či převaření mléka virus spolehlivě ničí.
Délka léčby závisí na stádiu onemocnění. Erythema migrans se léčí antibiotiky po dobu 14–21 dnů. Neuroborelióza rovněž 14–21 dnů. Lymská artritida a ACA vyžadují delší léčbu, typicky 28 dnů. Prodloužené režimy (měsíce či roky) nejsou podloženy důkazy a nejsou doporučeny.
Termín “chronická lymská borelióza” je kontroverzní a v oficiální medicíně se nepoužívá. Uznávaný je termín PTLDS (Post-treatment Lyme Disease Syndrome) — přetrvávající obtíže po adekvátní léčbě. Nejedná se však o aktivní infekci, a proto prodloužená antibiotická léčba není indikována. Pacienti s PTLDS by měli být léčeni symptomaticky a multidisciplinárně.
Rutinní testování po každém kousnutí se nedoporučuje. Testování v časné fázi bývá falešně negativní (protilátky se ještě nestihly vytvořit). Správný postup je: klíště opatrně odstranit, místo dezinfikovat a sledovat 30 dnů. K lékaři jděte, pokud se objeví erythema migrans, horečka, bolesti hlavy nebo jiné podezřelé příznaky.
Pouhým pohledem na klíště to poznat nelze. Infikované klíště vypadá naprosto stejně jako neinfikované. Laboratorní vyšetření vytaženého klíštěte je možné (PCR test), ale není běžně doporučováno — pozitivní výsledek neznamená, že k přenosu došlo, a negativní vás neopravňuje od sledování příznaků. Důležitější než testovat klíště je sledovat vlastní zdravotní stav.
Ano, reinfekce je možná. Prodělání lymské boreliózy nezaručí trvalou imunitu. Protilátky sice v těle přetrvávají, ale nechrání před novou nákazou jiným kmenem Borrelia. Proto je i po prodělané borelióze nutné dodržovat preventivní opatření při pobytu v přírodě.
Profylaktické podání antibiotik po kousnutí klíštětem není v Evropě standardně doporučeno. V USA se v některých případech podává jednorázová dávka doxycyklinu (200 mg), pokud bylo klíště přisáté déle než 36 hodin v oblasti s vysokou prevalencí. V české praxi se preferuje sledování a včasná léčba až při prvních příznacích onemocnění (erythema migrans).
Až 30–60 % pacientů s neurologickou formou TBE trpí dlouhodobými následky: kognitivní poruchy (problémy s pamětí a koncentrací), chronická únava, bolesti hlavy, poruchy rovnováhy, poruchy sluchu, deprese a parézy (chabé obrny). Tyto obtíže mohou trvat měsíce až roky. U části pacientů jsou trvalé. Jedinou účinnou prevencí je očkování.
Ano. Klíšťata mohou být infikována více patogeny současně. Studie z České republiky ukazují, že až 5–30 % klíšťat nese dva i více původců nemocí. Koinfekce mohou vést k závažnějšímu průběhu, atypickým příznakům a komplikovanější léčbě. Pokud nepřiměřeně reagujete na standardní léčbu, informujte lékaře o možnosti koinfekce.