HROZBA SKAL: KLÍŠŤATA

„Klíšťata útočí. Klíšťatům se daří. Začíná sezona Klíšťat. Politiky na dovolené trápí vedro i klíšťata. Co všechno mohou způsobit klíšťata?“ To je jen malá ukázka titulků, které se na nás denně valí z novin, internetu, rádia i televize. Co je na tom pravdy? Jsou klíšťata opravdu tak nebezpečná? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali u odborníka na slovo vzatého – biochemika z Parazitologického ústavu Akademie věd.

Pane odborníku, jak je možné, že se klíšťatům na jihu Čech tak daří?

Je tu obrovské množství skal a skalek. Na nich si klíšťata přímo lebedí. Vyhovují jim i místní klimatické podmínky, stálá teplota a malá vlhkost. Klíšťata mají velice přísné nároky na život, hlavně pak na vlhkost. Dokáží přesně indikovat, jaké počasí jim vyhovuje. Nesnášejí déšť.


PŘÍZNIVÉ PROSTŘEDÍ PRO KLÍŠŤATA

Jsou známá místa, kde je nadprůměrný výskyt klíšťat?

Samozřejmě. Na jihu Čech je ohnisko v Písku. O víkendech se aktivita klíšťat stupňuje a můžeme se s nimi setkat i jinde. V poslední době byl jejich výskyt zaznamenán v různých oblastech – Ádr, Tisá, Labák, Domoradice, Kozelka a dokonce i Kaitersberg a na dalších místech.


NADMĚRNÝ VÝSKYT KLÍŠŤAT

Kde klíšťata žijí?

Zatímco dříve se uvádělo, že klíšťata se vyskytují do výšky 700 metrů nad mořem, teď se mluví o lokalitách až 1200 metrů vysoko, což se týká například i Šumavy. Není však pravda, že "klíšťata padají ze stromů". Pokud padají, tak ze skal. Klíšťata se vyskytují ve výšce od jednoho metru. Záleží na jejich vývojových stadiích, během kterých se dostanou z nižších skalek až na skály vysoké.


VÝVOJOVĚ VYSPĚLEJŠÍ KLÍŠTĚ

Jak to vypadá s určením počtu druhů klíšťat?

Akci mapování druhů jsme rozjeli na jaře. Celý proces se teprve spíše rozhýbává. Nepodařilo se nám zapojit potřebné množství studentů do terénní práce a zaškolit je. Nicméně se nám zatím podařilo odhalit následující druhy:

KLÍŠTĚ SKALNÍ

Vyskytuje se na menších skalních útvarech po celé republice i v zahraničí. Vyznačuje se houževnatostí, se kterou se vrhá na skálu.


HOUŽEVNATOST KLÍŠTĚTE SKALNÍHO

KLÍŠTĚ PÍSKOMILNÉ

Tento druh klíštěte potkáme výhradně na pískovcových skalách. V loňském roce bylo ohnisko výskytu v Tisé, letos to vypadá na Ádr. Klíště pískomilné má pro strach uděláno.


BIOTOP KLÍŠTĚTE PÍSKOMILNÉHO

KLÍŠTĚ HORSKÉ

Na klíště horské narazíme v oblastech nad 1 000 m.n.m. Nejbližší lokalita je Kaitersberg, ale tento druh rád cestuje na velké vzdálenosti. Takže je možné ho spatřit jak v Alpách, tak v Dolomitech.


KDO VIDÍ HORSKÉ KLÍŠTĚ?

KLÍŠTĚ SMYČKOVÉ

Jedná se o novou mutaci. Klíště smyčkové se vyskytuje v různých nadmořských výškách. Výskyt je vždy vázaný na přítomnost vzrostlých stromů. Jeho specifikem je, že nešplhá po skalách, ale balancuje na smyčce.


KLÍŠTĚ SMYČKOVÉ

KLÍŠTĚ POLEHAVÉ

Vyskytuje se v různých biotopech. Na rozdíl od ostatních typů se vyznačuje nízkou či žádnou aktivitou.


KLÍŠTĚ POLEHAVÉ JE V POHODĚ

KLÍŠTĚ SEVERNÍ

Jedná se o nejméně probádaný druh, který trvale pobývá v severních Čechách. Svou povahou má velice blízko ke klíštěti polehavému, ale byly u něj zaznamenány i hrdinské výkony. Občas má problémy s komunikací, ale je s ním sranda.


KLÍŠTĚ SEVERNÍ V DOBRÉ NÁLADĚ

A kde se můžeme setkat s klíšťaty v nejbližší době?

Dle získaných informací se začátkem letního období začala velká invaze klíšťat do různých oblastí. V následujícím období je můžete potkat v Ádru, Arcu, Dolomitech, Karwendlu a prý i v Tisé.

S přispěním MFD a internetu zpracovala agentura LaK

PS. Připravujeme reportáž na téma: „Hrozí některým z nás ptačí chřipka?“ Pokud někdo z vážených čtenářů má k tomuto tématu jakékoliv poznatky, budeme za ně vděčni.

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>