Za sněhem do Afriky II.

Výlet 3. Lake Nakuru, Mount Kenya

Před odjezdem do hor jsme brzy ráno zajeli kousek za město do NP Nakuru. Neuvěřitelná paráda. P2t kilometrů za městem velkým asi jako Budějovice, kompletní zoologická zahrada jen bez ošetřovatelů, výběhů a mříží. Kolem jezera daleko se táhnoucí rovina, z jedné strany se zvedají skalní útesy a prales. Zvířata jsou vidět z velké dálky a z křižujících auťáků si nic nedělají. Během dvou hodin jsme viděli téměř všechna velká zvířata. Hlavně nosorožce. Jediný park, kde jsme je pozorovali a že byli sakra blízko.


Nosorožce jsme viděli pouze v NP Nakuru

Přejezd Nakuru, Nyahururu, Naro Moru dal zabrat plicím a zadnicím. Přejížděli jsme hřeben Aberdare – hory až ke čtyřem tisícům, hodně obydlené a obdělávané.Jen na chvíli jsme zastavili u Thompsonových vodopádů nedaleko města Nyahururu. To je nejvýše položené město v Keni 2360m a vodopád padá z výšky 72 metrů. Jinak je to tržiště suvenýrů. Do Naro Moru jsme jeli prašnou pistou kolem soukromého parku, kde se proháněli nosorožci a žirafy za plotem, pár metrů vedle silnice. U benzinky jsme dali společný dlabenec a Wan cho nás odvezl k bráně do Mt. Kenya Nat. Parc , vyklopil nás s tím, že se za tři dny setkáme na druhé straně hory u brány na Sirimon route.


Na bráně stála rangerka s M16 a náš zkušený horský vůdce se jí vůbec nelíbil. Tak byl problém

Pohoří Aberdare v dáli. Jsme ve výšce 3000 metrů

Pomalu vidíme, co nás čeká. Výška lehce pod 4000m.

Tady se nevyplatila malá informovanost našeho průvodce. Nic platné mu nebylo, že znal všechny kytky a všemožnou haveť. Na první pohled, spíš po prví větě, která z něho vylezla, se znelíbil černošce v uniformě, s M16kou na stole vedle pokladní knihy. Cokoliv jsme chtěli – nešlo, s čímkoli jsme nepočítali, bylo nám připočteno. Budiž !

Ustlali jsme si ve stanech kousek za branou, ráno počkali na nosiče Stýva a vydali se na první etapu. Naro Moru Gate má 2000 m , do Met. Station camp 3000m jezdí běžně čtyřkolky, ale i osobák jsme tam viděli. Nám to trvalo asi 6 hodin. Vystoupali jsme ještě o 300 metrů a na romantickém místě uprostřed pralesa jsme postavili stany. Před setměním jsme ještě skočili na Met. Station pro vodu.

Další den jsme překonávali výškový rozdíl 1000 metrů a prošli několika vegetačními pásmy a byl to asi nejkrásnější den, co se týče dojmů. Horní patro pralesa s bambusy, přechod do alpinské zóny s obrovskými lobéliemi a starčeky, až po nivální patro. Další bivak jsme měli v Mac Kinders campu 4200m. Kolem stanů zvědavě pobíhali damani, malí příbuzní slonů. Po zhodnocení situace jsme upravili plán přechodu. Rozhodli jsme vyjít na vrchol úplně nalehko a vrátit se stejnou cestou. Za tři dny bychom plánovanou trasu s plným naložením nezvládli.


Steven - nosič, průvodce. Jen to nesmí být těžký a daleko !!!

V neděli 18.2. jsme vyrazili k vrcholu Point Lenana 4985m. Je to jeden ze tří nejvyšších vrcholů Mount Kenya. Nejvyšší je Batian 5199m a Nelion 5188m. Na Lenanu se dá vystoupat bez horolezecké techniky. Cesta vede nepříjemným suťovým svahem a mezi skalami k Top Hut 4790m, tam právě pár nadšenců vstávalo. Přidali se k nám a na krátkém hřebínku nad chatou začalo svítat. Na jihu bylo na chvilku krásně vidět Kilimandžáro jako ostrůvek nad hladinou moře.


Jeden je Nelion, druhý Bation. Vyschlé žlaby, tam bylo Ice window a Diamantový kuloár. Slavné ledovcové túry.

Na okamžik bylo vidět Kilimanžáro.

Vrcholek Pt. Lenana

Na vrcholu se nás sešlo asi padesát. Neobvyklé bylo vidět černochy v rukavicích , kuklách a péřovkách.Po našem, výstupu se Point Lenana stala tuto zimu nejnavštěvovanější velehorou HO Klíšťata. Celkem 6 lidí z Písku ( v listopadu Horst a David Češek). Nás čekal úprk až dolů k bráně , abychom nemuseli platit další den vstupného. Dead line byla 18 hodin. V Mac Kinders kempu jsme něco pojedli, rychle sbalili stany, vyhledali Stýva, který tam někde s kámošema klátil na terase u chaty nohama a mazali z kopce dolů. Stihli jsme to, ale generálka v pokladně nás vyhnala před brány tábora. Pokud bychom tábořili na příjemném místě za branou, jedině za dalších 30 dolců. Podařilo se nám stopnout prastarý bus plný študentů z Nairobi. Nějak jsme se mezi ně nacpali i s báglama a chvíli jsme nasávali atmosféru návratů z výletů na střední škole. Holky se hihňaly, kluci je ve tmě nenechávali na pokoji, několik z nich pěkně zpívalo a my v uličce vláli a nadskakovali na výmolech. Nevalné vyhlídky na nocleh se změnily v příjemnou skutečnost. Našli jsme Mount Kenya Youth Hostel a to bylo něco ! Přijel šéf Joseph Wanjau, nahodil agregát, ženský skočily do kuchyně a večer neměl chybu.


V poledne balíme v Mac Kinders campu do 18hod musíme bejt na bráně, jinak to bude drahý

Josephův hostal a zahrada, to byl balzám na duši

Ještě hezčí bylo ráno, protože zahrada hostelu nebyla ledajaká, byla přímo botanická a tak jsme lítali od stromu ke stromu, od keře ke keři, vychutnávali snídani a čekali až přijede Wan cho.

Výlet 4. Rezervace Samburu a Buffalo Springs

Obě rezervace leží již dost severně ve výrazně sušším pásmu, rozděluje je řeka Ewaso Ngiro. Na oběd jsme stavěli v Nanyuki , cestou tam i zpět jsme úspěšně odolávali nájezdům prodejců suvenýrů, každý jsme velevýhodně nakoupili. Dobrá silnice končí v Isiolo, tam jsme raději nevystupovali, ne snad proto, že odevšad dýchá islám, ale prý tam není zrovna nejlépe se pohybovat. Odtud na sever pokračuje již jen prašná, makadamová silnice 600 kilometrů na Etiopské hranice ( hned za hranicí prý začíná perfektní asfaltka až do Addis Abeby, ale to jsme neměli v plánu). Nám stačilo asi 40 km k Archer´s Post. Sjeli jsme z hlavní na ještě prašnější, projeli několika samburskými vesnicemi k bráně parku.


Řeka Ewaso Ngiro

Tady to byla divočina i na latrinu se muselo projít špalírem paviánů.

Stihli jsme ještě podvečerní safari a zakotvili v tábořišti těsně u řeky. Velký společenský přístřešek, polní kuchyně s kuchtíky, sprcha a hajzlík 250 metrů v roští, blízká kadibudka pár metrů od kuchyňského stanu, ale všude kolem v roští paviáni a jiná vřeštící havěť. Žádný plot a kousek kolem plno slonů žiraf, podle stop i velkých dravců a v řece sakra velcí krokoši. Na pivo půl hodiny do super luxusní lodge. Sedíte na terase, pivo nejdražší z celý Keni ( 220 Sh,normální cena kolem stovky), dole plyne Ewaso a v něm rejdí krokodýli, jeden aspoň čtyřmetrový si hoví přímo pod námi a chladí se (asi) otevřenou klapačkou – hravě bych se tam vešel. Oni je totiž černouškové krmí, aby turista nemusel ani zadek od stolu zvedat. Alespoň jsme usínali s dobrým pocitem, že na nás v noci nevystartujou zezadu od řeky.


Týhle dámě jsme se ani trochu nelíbili

Chceš se nechat sežrat? Máš jedinečnou příležitost!

Krásné dva dny, krajinově asi nejhezčí parky, žirafy a zebry tam jsou jiné, než na jihu, zebra je Grévyho, žirafa mřížkovaná. Nově jsme viděli oryxe ( přímorožce) a jako bonbonek levharta na stromě !!! Přes den 35 ve stínu , dobrý nákyp. V kempu jsme spali dvakrát, s námi ještě mladý francouzský pár a starší Švýcaři. Ráno jsme ještě zahlédli něco z divoké zvířeny, nově párek mangust a mazali jsme, co silnice dovolily do Nairobi, abychom stihli večer vlak.


Kompletní sestava naší miniexpedice

Ovečky patří Samburům. Vesnice vypadají chudší než u Masajů

Nairobi - skrytá stáda (koní pod kapotou).

Vydržíte ještě jedno pokračování ? Zase to nebude o lezení, ale maličko o moři. Nechám vás tak tři neděle vydechnout.
Mirek

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>