Za sněhem do Afriky I.

Za sněhem do Afriky
I.

Musel jsem si náš výlet do Afriky nechat v hlavě maličko uležet a věřím, že s trochou odkladu se snáze oprostím od zbytečných podrobností.


Písecká sekce na Florenci - bez Jirky

Zimu 2006- 2007 v našich podmínkách téměř beze sněhu a ledu jsme nakonec okořenili výletem za sluncem a ledovci na rovníku. Zájezdu do Keni s ostravskou cestovkou ve dnech
8.- 28.2.2007 jsme se zúčastnili ve složení : Jan Cimický, Jiří Kynkor, Mirek Novotný a Jindřich Pipek z Písku, Petr Paláček městský policista z Prahy a Roman Starha, jeden z nejzkušenějších průvodců ostravské cestovky , podnikatel a pedagog s universitním vzděláním, záhadnej jak mlhovina Andromédy


Neboj, ještě se nafotíš až ti půjde hlava kolem

Cesta do Vídně na letiště busy Student Agency, dále Quatar Airlaines Vídeň – Doha – Nairobi. Na letišti nás čekal řidič agentury Planet Safari Adventure - Wan Cho jinak i Big John. Ten pak s námi procestoval velkou část naplánované trasy po národních parcích. Jezdili jsme upraveným Nisanem Urvan pro 8 lidí, střecha byla zvedací a na safari jsme mohli stát a volně se rozhlížet po krajině a fotit.

Výlet l. Masai Mara


Dejte mi chvíli pokoj, sakra. Kdo je tady králem?

Cestou z Nairobi na západ se překonává zlom Východoafrické příkopové prolákliny, velkolepé. Silnice různé kvality, hodně úseků se buduje. Do rezervace Masai Mara vede spíše pista než silnice, měli jsme štěstí, že byla skoro suchá. Přesto tam občas někdo uvízl.
Tábořili jsme v Planet Camp Site. Několik větších prastarých stanů pod rákosovými přístřešky, společná jídelna a kuchyň, kde nám vyvářeli. V noci drželi hlídku u ohně dva Masajové a z blízkého lesa se neustále něco ozývalo.


Kdo výš skočí, ten si večer sm... ( taky skočí).

Masajské zpěvy svatební

Dva dny jsme křížovali savanu a viděli podstatnou část zvířátek. Hned za vesnicí pakoně, zebry a Thompsonovy gazely spolu s kravami a ovcemi Masajů. Za 1000 šilinků jsme vyrazili na návštěvu jejich vesnice. Zpěvy, tanečky, prohlídka domečků, nákup suvenýrů.

Výlet 2. Lake Naivasha, Hell´s Gate , Baringo a Boghoria Lake

Vrátili jsme se zpět do Rift Halley a přejeli do města Naivasha. Kolem stejnojmenného jezera jsou obrovské plantáže skleníků a foliovníků, produkují květiny. Bydleli jsme v Crayfish Campu v lodži. Poseděli v baru a ráno vyhlíželi cizokrajné ptáky a hrochy z břehu jezera. Během dne jsme si prošli Hell´s Gate park, jediný park, kde můžete chodit pěšky. Asi 8 kilometrů pod rovníkovým sluncem, docela soda. Kolem zebry, žirafy, buvoli, antilopy, stopy geparda ( možná). Ještě, že nás na druhém konci u brány čekal Wan cho a po chvíli chlazený Tusker.


Lezecké terény v Hell´s Gate parku

Tuscer - přítel z nejvěrnějších

Přejezd do Nakuru po většinou prašné silnici, ubytování v hotelu Waterbuck, který pamatuje poslední dny koloniální slávy. Sprcha fungovala, kuchyně perfektní, jen to masíčko bylo tužší. Další den jsme vyrazili na sever a klesli ze 2000 m na 1200 k jezeru Baringo. Tam jsme se asi hodinu projížděli po zkalené louži a měli vidět hrochy, krokodýly a stovky ptáků.
Z hrochů jsme viděli jen uši, z krokodýla jsem zahlédl jen konec ocasu. Lehce depresivní náladu z jezera nám rozptýlil pobyt v místní knajpě a prohlídka hadí farmy. Spíš cesta k farmě a zpět vesnicí, kde žije vedle sebe několik kmenů a každý si staví jiné domečky ( teda spíš boudy). Opravdový kontakt s domorodci. Hravě jsme si mohli odvézt každý několik manželek. Nechceš mě za ženu, byla nejčastější otázka. Mnohem příjemnější byla návštěva jezera Boghoria s několika gejzíry sirných pramenů, stovkami plameňáků, pštrosem a žirafou.
Večer v hotelu Voduška pořádali Valentýnskou slavnost, ale déšť na dvoře veškerou výzdobu smyl. Jídlu však na kvalitě neubral.


Těžký život dobrodruhů - strádání, to je naše !

Rafťáci na jezeře Baringo

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>