Trojčlenka rozkoše

To sou tady furt samý horny ...matrhorn...nádlhorn... ...takže je potřeba buchnout sem nějakej "truc-článek", aby ti, co zůstávají v malých skromných českých poměrech, nebyli zapomenuti.

Původní záměr odjet do Tisé a bořit tam mýty v mediálně profláklých cestách... ...zhatil Ján Zákopčaník, sesílajíce na sever čech hromy/blesky/neštovice. Sekundární plán počítal se sérií tří jednodenních výpadů do jihočeských oblastí. Neboť především přespolním a začínajícím borcům je třeba zprostředkovávat kouzlo místních lezeckých terénů.

Vzledem k vysoké společenské úrovni zájezdů je pro lepší názornost shrnout tyto tři dny pod všeříkající termín "Trojčlenka rozkoše".

1.den - pátek - JICKOVICE
V pátek bylo upuštěno od plnění výkonových norem a naše místa u fréz a soustruhů osiřela záhy po polední siréně.

Tradiční flákačský přístup k lezení byl zavržen a po rozlezení se na Muších očích bylo nastoupeno do několika extrémně pěkných cest (jako Zachovalá 40, ZZZ Top a další), nenastoupeno do nejmenované těžké, a v novém rychlostním rekordu zdolán Krtkův kout.


Petr škádlí Muší oči

Problém s klíčovým krokem v muších očích byl po několika pokusech vyřešen díky přítomným vzdělancům a technickým kouzelníkům v týmu... Ivča:" ...no tady bych dala ten hevýrek, trochu to celý přizvedla... a dosáhneme tam všichni..."


Roman: "Já ho radši stáhnu, né? ...a bude klid..."

Za zmínku stojí také třináctimetrový nejištěný úsek u Lomikámenu, ve kterém Ivě první dva frendy vypadly a třetí (tutáč) už raději neprocvakla (po konzultaci s jističem). Zahajovací den trojčlenky rozkoše byl završen opékáním a konzumací kořeněných veverek z řeznictví páně Jirotky.

2. den - sobota - ZELENÝ VRCH
Sobotu charakterizuje hon za kvantitou, ovšem při zachování kvality, ať už co do hříbků, tak i co do přelezených cest na Zeleném vrchu. Jednoznačně vyčnívala zdatnost těch nedolezených z nás (Bohouš, 10 cest a koš hub), forma těch nedospaných (bez komentáře), i těch duševně nevyrovnaných (nadávání v každé z lezených cest) a v neposlední řadě i těch psychicky naprosto rozložených (trojkový přeskok, viď Romane), ještě že jsme tam měli Ivču, stabilizační prvek.


Iva zdolává desetitunový vrcholový viklan

Skokan začátečník - hnal to do výšky...

...ale vyšlo mu to.

Bohouš: "já to teď radši trochu podepřu, Ivča bude mít při průlezu pohodlí"

je to dobrý pane doktore, už vidím hlavičku... ...je to pěkná holčička

prošla! ...aneb "můžeš i podlézt, ale potom se musíš zase narovnat"

3. den - neděle - JICKOVICE
Po příjezdu ze Zeleného vrchu je jednotka reorganizována, utrpěné ztráty (Bohouš, Petr) nahrazeny čerstvými branci (Káťa, Luky) a přeskupený oddíl je transportován na noční přepad Jickovic:
Děkujeme sponzorům: moravské vinařské závody, pražské pivovary, pštrosí farma Kutná hora.


...a eště do druhý nohy...

Večer a noc se táhl v duchu smysluplných debat na aktuální témata, tradičního pomlouvání nepřítomných i přítomných (těch ale jenom v "čůrpauze") členů oddílu, nadhodnocování a dramatizování víkendových výstupů a vytváření nových mediálních bublin o dosud nepřelezených cestách. V ranních hodinách podnikli zapřísáhlí nekuřáci nájezd na tabákové zásoby přítomného nikotinového bosse aby připoměli svým plicím několika grámky horkého dehtu, jak dobře se teď vlastně mají.


Roman: "ten vyjetej volej jsem neměl pít"

Po vyčerpání konverzačních témat, zásob tabáku i nápojů došlo mezi přeživšími k tradiční bitce o rovné fleky na spaní a následně noční přetahování o celty (fakt sorry), karimatky, spacáky i polštářky.

Během nedělního dopoledne byly všechny povadlé a pomačkané ksichty (tedy až na čestné výjimky) vyhnány vydatnou bouřkou k Bartákovi, kde se zdárně podařilo navázat na pohodu a společenskou úroveň předchozího večera a konstruktivně řešit řadu sociálně citlivých problémů.

OSOBY A OBSAZENÍ:

Roman velký - pilot a nosič

Petr - znalec a bavič

Bohouš - houbař a hroťák

Ivča - perla výpravy

Ondra - kibic a lempl

Luky - mist provianťák

Káťa - perla Karibiku

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>