Zillertalské Alpy

Dvojka Vašík + Zdenda, dvojka Raďas ( rejža ) + Iva.

3.7.2006

Jupí, jsme naloženi, čas 6.30h. Cílíme směr Mayrhofen. Barušku (auto) necháváme na P v Breitlahner ve 13h. Batohy na hrby a hurááá do hor. Jo, už v tom zase lítám a je ze mě duševní opilec. Jako základna je zvolena Berliner Hütte. Vím, že je to stará chata z roku 1879 ve 2044m. Je to však víc. Její interiér je zastaveným časem plným pohody a historičnem. Dolaďujeme pivkem a šup do pelechu.


Berliner Hütte

4.7.

V 5.30h budíček, snídaně za chalupou. Na začátek je zvolen lehčí cíl – Berliner Spitz 3254m. Je krásné počasí, květena kvete, chlapi neremcaj, no co chci víc. Přicházíme k ledovci bez trhlin a nikomu se nechce do želez, páč se to ještě dá (Šubrte odpust). Jsme pod nástupem a chvilku bufetíme. Batohy shazujeme a mastíme II. terénem. V 11h jsme u kříže. Nikam nespěcháme, je vrcholová siesta.


Berliner Spitz

Vašík Strážce

Zub v pravo – Feldkopf

sestup zahradou

Zpět jdeme zkratkou. Realita je jiná. Ne, že bychom ztratili směr, ale neslezitelné srázy nás donutily se vrátit na značenou cestu. Že by zkouška, co vydržím? Já, po kurzu v Tatrách, vše.
Na chatě při krásném západu slunce na verandě pivko, véča.

5.7.

Ráno se opakuje a přitom je neopakovatelné.
Jdeme na SV od chaty na onen zub co jsme viděli z B.S. – Feldkopf (Zsigmond Spitz) 3089m. Podle lezoliteratury III.-IV. Nádherná krajina s jezírky. Kde je Lancelot na bujném oři? Jééé, krapítek se vznáším. Jo, jiná nebudu.


Zdenda na jezerní želvě

Feldkopf – pravý hřeben je naše cesta a před námi rázná Trude II.

Lezem na lehko. Mám těžkotonážní pohory a chvílemi je to horor. Je to místy kamenolom a já prosím navolněné kameny, aby zůstaly tam kde jsou. Cesta je zajištěná. Občas hledáme její směr. Na vrcholu jsme v 13h. Ženou se černočerná mračna, tak meteleskubleskurychle dolu.


Tahoun Vašík

Jistič Yeti

Zdenda se veze

Na chatě jsme v 17h, mokrý, hladový, žíznivý. Ani nedutám, že bychom měli jít až na parkoviště. Šokujeme obsluhu. Kupujem si se Zdendou každý dva 1/2kg zákusky Sacherdortu a pivo je vypito téměř na jeden lóóók. Energie doplněna, cukry splnily svůj úkol, je rozhodnuto. V 19h mobilizujeme těla a valíme se na parkoviště. Už neprší. Všichni přepínáme na automat = jedna noha dopředu. Zdendu terorizují boty. Není síla mu pomoci. Hlavně být už dole a skočit do sandálů. V 21h jsme u Barušky. Čekáme na Zdendu, mohl by se ještě plazit. Jo, dokázal to. Vymyslel novou obuv. Vyndal vložky z bot a přimotal si je kobercovkou k chodidlům.
Na noc stavíme u malého lomu.

6.7.

Chceme dát odpočinkový den. Jsou tu krásné zajištěné skály, na mě krapítek těžké. Po O jedeme do Soldenu. Rádi bychom na Ortler. U zavřeného I zjišťujeme, že počasí je nejisté. Vracíme se do kempu Stilferjoch. Následuje očista a krmě. Jdu čarovat, ať je zítra hezky.

7.7.

Hmm, čarovat neumím. Předpověď je horší než včera a musím si přiznat, že jít na Ortler je kravina. Zkoušíme přejezd na L. di Garda, že bychom té frontě ujeli.
Je sice zataženo, přesto zkusíme nějaké lezo. Chichi, svět je malej, potkáváme se s Danem a Ivou. Něco vylezem, ale zase prší. Přejíždíme do ZOO Arco kempu .
Jdeme na výbornou pizzu a vínko. Stále chcá. Ach jo, asi není kam ujet.


Přisátý Vašík

8.7.

Je hezky, tak zůstáváme ještě den na lezo. Jsme v lehčí části, ale krutě ochmatané chmatáky. Odpoledne zase prší. Balíme zpět do kempu a razíme do Arca za turistikou. Je tu obr lezecká stěna po které závodí opice-lezci na čas. Romantika, elegance v kélu.
Jsme na náměstí na uno vínko.

9.7.

Odjezd dom – nádhernej tejden
Děkuji, děkuji, děkuji

Foto materiál - rejža Raďas – proto nikde není, páč přece režíroval
Fušerfoto - Yeti

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>