Hrátky v Bechyni

22. 7. 2006. Zúčastnění: Honza, Roman, Luky, Káťa, Petr, Billy, Lenka, Ondra. Nezúčastnění: Pampoš

Po třídenním náročném pochodu hustou bechyňskou džunglí dorážíme na pokraji vyčerpání ke vznosným příbřežním masivům.


Prosekávání stezky se ujali ti nejzocelenější z nás. Děkujeme za obrovské nasazení!

Podařilo se nám exkluzivně fotograficky zachytit místního kokového magnáta: "don Petros Holubos" při obhlídce své plantáže. V ruce třímá březový kyj, který krutému plantážníkovi slouží k popohánění zotročených robotníků. "Kdo se bude flákat,spláče u mě nad vejdělkem, vy pakáži mexická..." hřímá don Petros. Jeho nelidské zacházení s dělníky mu ovšem zajišťuje nadprůměrné hektarové výnosy. Většinu zisku poté investuje do vylepšování svého miláčka, luxusního vozu, zvaného též "Písecká střela".

Několik nedočkavců okamžitě nastupuje do stěn, ostatní jsou umírněnější a řídí se pokyny trenéra Botha: "Lezení po tak náročném pochodu není z vědeckého hlediska vůbec vhodné. Počkáme několik hodin, než se uvolní svaly a ustane třas v rukou".


"...musíme na to zkrátka jít s námořnickou rozvahou..."

Po metodické přednášce také nastupuje do pěkné koutové plotničky.

...a Billy se blýskne se svou svou elegantní stěnovou ekvilibristiku v šestkové Via euforii. Bezchybné provedení!


Z estetického i lezeckého hlediska hodnotíme osmi kytičkami z deseti.

Skupina lezců z hlavního města byla zpočátku cílem závistivých pohledů našich borců. Neskrývaně obdivovali neopotřebované vybavení pražáků, jejich cajky zářící novotou, čisté oblečení bez mastných skvrn a bez záplat, trendy svítivá tílečka i slušivé elasťáčky. Nicméně poté co dotiční opakovaně přelézali všechno "na rybu", změnil se náš obdiv postupně v údiv...


..a posléze téměř v opovržení.

Ale to už Luky nastoupil do Yosemitské...

...s obrovským nasazením cvaknul kruh...

...a kromobyčejně obtížným krokem překonal klíčové místo cesty...

Fanynky šílely nadšením a jen obtížně skrývaly své sympatie vůči nebojácnému (ale zadanému) lezci.


Fantastic! Amazing! Such a brave boy!!!

Po překonání "yosemitské" dospěl Luky k zásadnímu životnímu rozhodnutí... "od zítřka držím dietu, už ani sousto navíc".
Nicméně po několika okamžicích svůj postoj realisticky přehodnotil...


"...ale až od zítra, dneska si ještě v Bernarticích dám tááááákovouhle klobásu"

Bože, to je člověk!!! Ale ty to dokážeš!

To já jsem jednou spořádal takhle dlouhou... Ale to bylo po válce, lidi byli hladoví.

No teda, to je chlapák! Dobře jsem ho vychoval...

No teda, jestli to dokáže, tak to já sním svoje nový lezečky...

...kam jsem je jenom dal?

Kdepak, marná sláva, v tomhle oddíle je celá řada talentovaných jedinců, kteří to s trochou sebezapření mohou dotáhnout opravdu daleko. A pokud se budou akcí nadále účastnit i krásné dámy, bude o motivaci těchto potenciálních reprezentantů jistě postaráno.


Kluci, kluci, kluci...tak už se nehádejte. My vás máme rády obá dvá! Ale než jíst boty,půjdeme raději na zmzlinu,domluveno?

Sečteno, podtrženo: dobrý počasí, koupání, zájezd byl hodnotný z lezeckého i kulturně-sociálního hlediska. Krátké posezení v Bernarticích (svíčková s knedlíkem, kančí hřbet a kontaminované pivo) bylo už jenom třešničkou na dortu úspěšného dne.

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>