Watzmann Ostwand Free Solo

V sobotu 29. 8. v 10 hodin vyrážím z Písku směr Königsee. V 15 hodin parkuji kousek před jezerem, něco pojím, přebalím batoh a jdu si koupit lístek na loď. Naštěstí hned vyplouvá a tak už v 16 hodin stojím u kostela Sv. Bartoloměje a přede mnou ční obrovská východní stěna.

Ihned vyrážím. Cestou potkávám rodinky, které se šli projít k Eiskapelle. Po 45 minutách přicházím k úpatí Watzmannu a začínám se drásat nahoru. Je strašné vedro, i když slunce na mě zasvítilo naposledy na jezeře. Výhoda odpoledního lezení východních stěn - dopoledne bych se v té stěně v létě nikdy ocitnout nechtěl. Terén je to chodecký, po 2 hodinách jsem v Schuttkaru a doplňuji si své dvě napůl vypité petky.

Po Schuttkaru to už konečně začíná být trochu lezecký terén, za chvíli jsem u Wasserfallwandu, první "klíčové" místo cesty. Následuje lehoučká rampa a po další chvilce jsem v moři skal v Gipfelschluchtu. Znovu doplňuji vodu. Od této chvíle se do topa z bergsteigenu v podstatě nedívám a valim to nahoru. Občas si cestu možná o stupeň ztížím, nemám ale čas tady traverzovat po policích doprava doleva.

Po 4 hodinách dorážím k bivaku, dávám si jen krátkou pauzu a lezu dál. Začíná se stmívat a já bych chtěl alespoň začátek vrcholové stěny vylézt za světla. Výstupové komíny a traverzy k nim se mi nějak nezdají, navíc už je šero a pořádně do nich nevidím. Proto raději zůstávám na pilíři, když to po něm nepůjde přímo nahoru, můžu kdykoliv uhnout doprava nebo doleva. Pilíř mě ale pouští a celkem po 5 hodinách jsem na vrcholu. Noční chlad a vítr vítám s otevřenou náručí, doteď jsem vypil 5l vody, poslední litr mi zbývá na sestup.

Sestupuji přes hřeben Watzmannu: ze Südspitze, přes Mittelspitze a Hockeck na Watzmannhaus. Jedná se o asi 3km dlouhý hřeben, prý jeden z nejhezčích ve Východních Alpách. Z Watzmannhausu se pak jde už po pěšině až do Königsee. Ve 2 ráno jsem zpátky u auta, po 10 hodinách, 15km, 3000 metrů převýšení.

AS

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>