Vysoké Tatry

Vysoké Tatry – Brnčálka – Jastrabia veža

26.9.-28.9.2009

Joskin, Iva



26.9.

Jedeme na noc lůžkovým vlakem v nedýchatelnu za 1600Kč na osobu, pak busem do T. Lomnice. Tady nádech a hurá do hory - safra na těžko – dohromady asi 70kg na zádech. I díky slunci jsem na bodu varu. Přesto si neodpustím nefotit, páč prostě musím. Joskin zarazil hlavu mezi lopatky a vidím ho až na Brnčálce, jak šaškuje na klandru s dobrou šancí se vyráchat. Bacha, čekal 10minut! Pak společně do patra pod Jastrabku. Jsme u bivaku a jdeme se podívat na nástup do Maďarské cesty. Je něco před druhou a mohlo by se ještě lízt, ale já stávkuju, jsem KO. Joskin mě hecuje, že jsem za den ještě nic neudělala. Nemám však sílu ani ho zmlátit. Svou neomalenost si odpracoval v kuchyni a já měla 12hodin spánku s hvězdnou oblohou.


Šmarjáá, my chtěli Tatry, Prahu nééé

Lomnický štít 2632m ve vatičce

Vpravo Jastrabia veža 2139m

Stinné namrzlo

27.9. náš brloh za svítání

Rovnání - pořádek musí byť

Brnčalova chata

Joskinovo hrátky v Maďarské cestě - druhá dýlka

Hrátky Poláků v Amazonia vertical za IX

28.9.

Joskin dobrovolně slevuje, páč musíme ještě dnes stíhat vlak, takže: Stará cesta za III. Koutová na Jastrabku, ale zase taková rekreačka to není. Tatranská klasa je tu znát. Závěrečná hřebenovka je bez náznaku ke slanění. Takže prosím buď a bylo – uf, máme ho. V poslední dýlce se nám ZASE seklo lano. Jistím Joskina v dost nepříjemném terénu. I mě napadlo lano fiknout. Lano je vysvobozeno a Joskin je odměněn skobou, díky které v pohodě zdrhá dolů. Čas se nám safra protáhnul a i přes rekordní meteleskubleskudolu do T. Lomnice nám vlak ujíždí před nosem. Nevadí, utíráme pěnu od huby, jdeme do suchého prádla , v čekárně vaříme polívku a cpem si břicha. Je možné, že další vlak nebude mít ani místa k sezení. Je nám to jedno, jsme odevzdaný a schopný přijmout cokoliv. Vlak je tu a my sedíme. Každý kdo je ve vagonu obléhá úspornou dvousedačku a snaží se o spací polohu skrčence. Praha-Hlavní nádraží. Joskina vezu rovnou do práce, pak k nám na ves.


Zašitý slaňák

Tatry nám daly vše co umí když chtějí a já děkuji. Hoře zdar, Iva

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>