Hofpürglhütte, Eisgrubenturm 2110m

Hofpürgl hütte

Eisgrubenturm 2110m




22.8.-23.8.2009

Pěchota Pavča, Vašík + skalní plaz Joskin, Iva


Sobota ráno: tak takhle mělo být!!

Jak neposlucha dostala za ucha

Za plného slunce se řítíme k chatě, aby bylo dost času na Daumling. Matroš, řízky a hurá do stěny.

V sedle Steiglpa3 (2012m) se boříme do mlhy. Je to změna ze Země krále Miroslava do Půlnočního království. Cestu vím a počasí se mááá vylepšovat. Velký kulový, není nic vidět , my se tu motáme a na Daumling nemůžeme narazit. Kde jsi, když stojím vedle tebe. Prostě ne, táhněte pryč. Tahnem zpátky do sedla, kde je vidět a volíme Eisgrubenturm, N-Wand, Dunaweda 7-, 140m, šest dýlek. Stoupáme a jsem ráda, že něco lezem. Spodek nic moc, ve třetí dýlce 4m úsek za 8,A0 - převisový traverz máme za sebou, čtvrtá dýlka je nám odměnou – kapsový systém, v páté dýlce se mlha rozpíná i tady, začíná pršet, šestá dýlka lejt. Joskin má před sebou poslední nýt. Jenže je spláchnut a letí. Slaňuje ke mně. Vědomě, spoléhajíc na vylepšování počasí jsem si nechala bundu dole. Mám na sobě ledovou krustu. Lano se uzluje a každé slanění nám je ježkem v kleci, nemluvě o jeho ždímání do kalhot, teda do všude. Joskin má obavy, zda se mi neklepe zimou i mozek a dobrá rada: Ivo dejchej, mi dost pomáhá. Z ruky mi letí reverzo velkým obloukem do háje, takže dolů klasika – půlloďák s prusíkem. Zvládáme slanit do štandu i pod převisem. Vyhráno však není. Lano se nám kouslo. Asi na třicátej pokus, skála pouští a Joskin za řevu tygra stahuje. Odsud nám to stačilo až na zem. Oblíkám bundu, začínám se vybarvovat, je mi dobře. Oba jsme šťastný, páč není pytel, jako pytel. Mé díky všemi směry.

Na chatě jsme to vše zalili pivním mokem s Vašonem a Pavčou, padli do brlohu a chrrrr. Večer ještě přijíždí dvě vozové jednotky Klíšťat-taky na Daumling.

Neděle

Lana máme mokrý, volíme lehčí polez na Westkante 3+ na Eisgrubenturm. Jdeme souběžně a je to krásná zajištěná cesta pro horské zajíce. Vrchol je krásný hřeben na obkročmoposed a na dosah vidíme včera neviditelný Daumling. Pak spouštím Joskina do včerejší cesty pro útěkovou expresku, takže, žádný ztráty. Ještě chvilku polezem v lezozahradě u chaty. Jsem poctěna místňáky a jako 1.tester lezu novou cestu Littel lady 5c – jupííí, krásná, vršek je těžší. Pavča s Vašíkem šli dolu napřed na pohodu. U Barušky na P něco pojíme a domůů. Teda mě se nechce, takže mazej domůů!!

PS: Joskine díky
Hoře zdar, Iva

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>