Zprávy z Burgund

Hlásím se poprvé od svého útěku za hranice na stránkách Klíšťat. Až nyní jsem se dostal k činnostem, které vzdáleně připomínají horské sporty a tak se mohu podělit o zážitky ze skialpu v Alpách. No, ony to jsou spíše Alpičky, je to přímo nad Ženevským jezerem, za dobrého sněhu dojedete až do vody z výšky tak 2200metrů.
Oblast se jmenuje Chablais, krajina a hory podobné Julkám, nebo Wettersteinu. K těmto kopečkům to mám nejblíže, asi 320km, většinou po dálnici, takže za tři a půl hodiny v pohodě. Šamonice jsou už pak jenom 80km, to někdy příště.

Víkend 16.,17. hlásili nad Alpami azuro. Sedl jsem do stroje v šest ráno, na dálnici najel v sedm a jel jsem jak v neděli odpoledne z Jičína do Prahy. Části Francie začínaly zimní prázdniny, docela šrumec. V deset hodin jsem byl ve vesnici Bernex 945m, vlezl do konzumu, že zakoupím mapu a nějaké mazání na obličej, ale u kasy byla šílená fronta školních dětí, asi na výletě, a každý třímalo v rukách nějaký ten suvenýr, jaké jsme taky v dětství vozili domů rodičům a sourozencům. Trochu mě to rozhodilo, že je musím předběhnout, popadl jsem mapu IGN 3528 ET předal vrchem nad školáčky deset euro , na ksichtový mazání samozřejmě zapomněl a vyjel ještě asi 2 km k Pont de Morgon 1021m, kde jsem zaparkoval. Chtěl jsem vystoupat na chatu CAF Refuge de la Dent d´Oche 2066m, ale v tu stranu, kudy vedla cesta na chatu bylo jaro v plném proudu. Cesta lesem nebyla příjemná, neustálé sundávání lyží, až nad hranicí lesa bylo souvisle nasněženo. U salaší Chalet d´Oche asi 1400m jsem změnil plán a stoupal do sedla Planchamp 1996m, nádhernou dolinkou. V závěru jsem byl rád, že mám nejen pásy, ale i ty plechy pod patu a i na nich to bylo jen tak tak. Ze sedla jen kousek na vrchol Oche 2221m, ale v polovině jsem míjel mladý pár skialpinistů a ti mi sdělili, že se dostanu asi sto metrů pod vršek a pak je průrva a lezení. No, nebylo by to tak hrozný v létě, ale teď a sám, jsem myšlenky na vrchol snadno opustil.


Konecne trochu zima po ranu

Salase a Chateau d'Oche, vlevo sedlo Planchamp

Sjezd dolů k salaším byl v horní části skvělý,dole tradičně hluboký mokrý sníh a několik tygrů. U auta jsem byl před soumrakem. Zpátky do Autun se mi vůbec nechtělo, tak jsem si vymyslel, že se přesunu trochu jižněji do vesničky Chapelle d´Abondance, podle průvodce malé vesničky, poslední před švýcarskou hranicí, odkud se chodí na Mont de Grange 2432m.Tam někde přespím, třeba v autě ???

Asi po dvaceti km jsem projel vesnicí Abondance, trošku panoptikum, mají tam i nějakou slavnou ferratu, kterou natloukli do skal přes odpor zelených mužíků, její nástup nelze přehlédnout, hned na kraji obce vlevo plechovej klimber v nadživotní velikosti. Krokem jsem se sunul výše, vlevo vpravo samej hotel, rolničky cingrlátka, lunapark. Těšil jsem se na klidnou vísku Chapelle. Je to šest km. Nevím jakého průvodce ten náš Ivo Petr opisoval a z kterého byl století ( Ivo Petr Francouzské hory 2. rozšířené vydání nakl. Morago Ostrava duben 2004), ale dnes je Chapelle d´Abondance větší než ten dolní blázinec, neskutečně ohromný roubenky, hotel na hotelu, kolem nějaké sjezdovky asi 200 km.Noclehy začínají na 80 Eurech. Ale do auta a spacáku se mi teda nechělo.


Vrchol Mont d'Oche

Asi by to dneska na ten Blanc slo ....,ale i v Chablais je hezky

Vrátil jsem se asi tři kilometry zpět a vyhlédl si vysoko ve strání mimo hlavní silnici roubenku velikosti Milevské radnice se zářícím neonem Belair, tak tam to bude! A bylo, na jednu noc za 55 eur. Pivo a kafe za lidovou cenu, barák plnej Britů a i ženská za bárem civěla s pusou dokořán, když jsem na ni spustil francouzsky, že prý se teprve začala učit.


V jedny ty chaloupce dole jsem nakonec spal v perinach

V neděli ráno, po vydatné anglické snídani ( porridge jsem vynechal, toho jsem se napolykal v mládí dost, říkali jsme tomu ovesná kaše), jsem vyrazil na tůru. Chlapík v recepci mi dovolil nechat auto před hotelem. Od rána byl zalitý sluncem, podobně jako všechny domy na této jižní straně údolí. Přešel jsem potok a vstoupil do zimního království, kde bylo dostatek sněhu již od silnice, zato žádný hotel, jen chalupy se stájemi. Na jedné straně hlahol turistů, na druhé, potemnělé, pochmurné jen bučení krav z promrzlých stájí. Skoro jako Bezruč, že ano.

Ale podmínky skvělý, do dvanácti hodin jsem stoupal z výšky 970m z Richebourgu po starých stopách skialpistů až do sedla odkud začínal pozvolný skalnatý hřeben na Grange. Jmenuje se to Belair asi 1800m.V sedle leželo několik řádně naložených krosen a jedna hezká, hlídající slečna. Opalovala se ( jen obličej, na plavky to ještě není). Chvíli jsme povídali. Šli dva dny pěšky, bez lyží a sněžnic a bivakovali na hřebeni. Bydlí v Evian což je kousek. Ideální místo na zemi. Přímo u Ženevského jezera, kousek od vápencových hor, sto kilometrů od Chamomix a ještě se koupou a splachujou hajzlíky tou slavnou minerálkou,co si s ní tak obřadně vyplachují ústa tenisti při Grand Slamech.


Mont de Grange se sedla Belair

A protože bylo poledne a pořád ještě sluníčko do severních strání nedosáhlo, sjezd byl ohromný. Pod sebou jsem viděl upravené sjezdovky sjel jsem k nim, kousek se svezl a ve správnou chvíli zabočil doleva na lesní cestu a podél starých stop si vychutnal jízdu kudy jsem chtěl. U opuštěných salaší La Plagne asi 1200m se to už nedalo vydržet. Přelezl jsem ohradu, sedl si na vyhřáté zápraží, nacpal fajfku, nalil z termosky čaj ….. Jo, tam to bylo, spíš tam mi vůbec nic nebylo. Kochání těma panoramatama občas pomůže.
A dojezd do údolí, stále ve stínu, jen jsem čekal, jestli mi dole někdo nevynadá, jel jsem mezi nějakým hodně mladým porostem smrků, ale krásně se točilo a smrčky byly jako branky ve slalomu. Fordík, zalitý sluncem, převlek a hurá zpátky do Burgund.

A teď jen čekám na družstvo Klíšťat, abychom společně vyrazili k jihu na skalky. Ani ne za 14 dní. Jen je potřeba, aby ti Frantíci trochu víc zanořili palivové články ve svejch atomovkách a přitopili, pořád to na lezení v kraťasech není.
Jo a obličej jsem si nespálil, vzpomněl jsem na metodu Berg Mutti Ivy a mazal se tyčinkou na rty, funguje to !

Z Burgundska zdraví

Mirda Nov.
Autun 22.února 2008

<~1~2~3~4~5~6~7~8~9~10~11~12~13~14~15~16~17~18~19~20~>